Embedded Files
Železniční neštěstí, které se stalo 27. srpna 1961 na málo frekventované trati mezi Karlovicemi a Vrbnem pod Pradědem, je jedním z nejděsivějších, které naše republika pamatuje. Zemřelo při něm 18 lidí a mnozí z nich i naprosto hrozivou a bolestivou smrtí; za to ovšem mohla obrovská smůla a souhra nešťastných okolností.
V neděli 27.srpna 1961 ve 12,05 hod. došlo ke srážce vlaku MD 2607 s ujetým posunovacím dílem z dopravny Vrbno pod Pradědem na trati Milotice – Vrbno pod Pradědem.
Na nádraží ve Vrbně se při posunování nákladních vagonů dva z nich, naložené kládami, nekontrolovatelně rozjely a před Karlovicemi srazily s protijedoucím motorovým osobním vlakem. Náraz to byl samozřejmě naprosto ničivý. První vagon byl prázdný a kvůli své lehkosti byl vymrštěn do vzduchu a zabořil se přímo do prvního motorového vozu osobního vlaku. Projel jím jako nůž máslem. Lidé v motorovém voze byli samozřejmě zranění; vyskočit se z něj ale povedlo jen strojvedoucímu a vlakvedoucímu. Nárazem byla však proražena i naftová nádrž, nafta rozstříknuta po celém motorovém voze, který se ihned po náraze vzňal. Všechno se náhle ocitlo v plamenech.
Strojvedoucí a vlakvedoucí spěchali rychle od soupravy odpojit přívěsný vůz, v němž bylo 25 cestujících, a spolu s těmi, kdo se při nárazu nezranili, jej odtlačili do bezpečné vzdálenosti od ohnivého pekla, které se na trati rozpoutalo.
Pro lidi v prvním voze ale nemohli nic udělat. Přestože těsně po nárazu nebyla většina z nich mrtvá a byli jen zranění, nemohli se z vlaku dostat ven a uhořeli.
Celkem bylo usmrceno v motorovém voze 18 cestujících, následkem těžkého úrazu z přívěsného vozu jeden cestující zemřel. Zemřelí byli převezeni do márnice ve Vrbně pod Pradědem. Škoda byla předběžně odhadnuta na 80.000,- Kčs. Na místo nehody přijel jeden pomocný vlak z Olomouce a jeden z Krnova. Provoz na této trati byl obnoven ve 20,18 hod.
Nestálo by přeci jen za to vybudovat pomník jako tichou vzpomínku na tuto tragedii?
Google Sites
Report abuse