dům, který vypráví staletí

Dům vznikl na přelomu 18. a 19. století jako klasická ukázka tehdejší lidové architektury. Jeho siluetu definuje masivní sedlová střecha s polovalbou, krytá šedým eternitem, pod kterou se skrývá historie mnoha generací.

Při pohledu na jeho průčelí zaujmou detaily, které dnes už jen tak neuvidíte. Štít domu je z jedné strany dřevěný, pečlivě vyskládaný z podélných latí. Je rytmicky členěn dvěma okny a drobnými kruhovými větracími okénky, přičemž horní část štítu od zbytku stavby odděluje elegantní římsa. Na protější straně dům ukazuje svou duchovní tvář – v obdobném štítu se nachází půlkruhově ukončená nika, která kdysi sloužila pro svatý obraz, aby chránil dům i jeho obyvatele.

Uvnitř domu se zastavil čas v chodbě, kterou dodnes překlenuje poctivá valená klenba. K obytné části těsně přiléhá další zděná budova, která v dobách největší slávy sloužila jako stodola, což připomíná hospodářské kořeny tehdejšího života.

Dnešní adresa Myslivecká 162 kdysi nesla původní popisné číslo 81. Matriky a pozemkové knihy nám odhalují jména těch, kteří zde zanechali svou stopu:

• 1800: Prvním známým obyvatelem byl Gabriel Kaspar, nádeník, který dům obýval v době jeho zrodu.

• 1802: Jen o dva roky později se zde usazuje krejčí Gabriel Paul, jehož jehla a nit sloužily sousedům z okolí, byl totiž krejčí

• Éra Kristů: Následně dům provonělo dřevo. Usadil se zde stolař Johan Krist, po němž řemeslo i dům převzal v roce 1843 jeho syn Josef Krist.

• 1872: Ve druhé polovině 19. století dům získává Vinzenz Hackenberg, muž pevných rukou – zedník, který se jistě zasloužil o údržbu zděných stěn objektu.

• 1906: S příchodem nového století se majitelem stává Albert Richter, železničář, symbolizující moderní dobu a rozmach dráhy ve Vrbně

• 1936: Poslední zápis před bouřlivými válečnými lety patří Anně Richterové, Albertově vdově, která zde opatrovala rodinný krb.