VILA LOTHARA GROHMANNA

Architekt Josef Hoffmann

Vila pro Lothara Grohmanna na Jesenické ulici ve Vrbně pod Pradědem začala být budována v roce 1929 a dokončena byla v roce 1930. Návrh na tento výjimečný dům vytvořil vídeňský architekt Josef Hoffmann.

Jedná se o výtečný příklad puristické vilové architektury z období přelomu 20. a 30. let 20. století, kde se projevuje vysoce kultivovaný architektonický koncept.

Tento objekt byl vzhledem ke svým nesporným architektonickým kvalitám oceněn a prohlášen za kulturní památku. Je symbolem mistrovství a vkusu v designu, který ztělesňuje charakteristické prvky éry mezi dvěma světovými válkami.

Původní plány architekta Josefa Hoffmanna

Vstup v přízemí nás zavede do schodišťové haly. V přízemí se nachází i sociální zařízení. Velká hala elegantně propojuje hlavní salón, který nabízí výhled do zahrady a dále do zimní zahrady. Je spojen s dalšími místnostmi skrze velké skleněné dveře, které dodávají prostoru vzdušnost a propustnost světla. V pokojích jsou dodnes patrné původní trámy, přinášející do atmosféry prostoru historický šarm.

Zvláštní pozornost si zaslouží bývalá ložnice, kde najdeme výklenek obložený tmavým dřevem, připomínající elegantní dámský odpočinkový kout. Tato architektonická perla je stále přítomná, připomínající dobu, kdy detaily a design byly důležitou součástí domácího prostředí.

Tento výklenek provedený Hoffmannem, byl již roku 1923 oceněn na výstavě „Rakouského uměleckého řemesla“ v Rakouském muzeu umění a průmyslu.

V horním patře se nacházelo pět pokojů a ložnice s terasou nad zimní zahradou. Mezipatro hostilo další sociální zařízení, které bylo prakticky umístěno.

Víceramenné dřevěné schodiště s mléčným sklem propojovalo jednotlivá patra, vytvářející dojem vzdušnosti a dodávající domu unikátní estetiku. Toto architektonické řešení lze vnímat jako odraz tzv. Raumplanu, konceptu spojeného s Josefem Frankem a Adolfem Loosem, který klade důraz na organické uspořádání prostoru a fluidní propojení jednotlivých úrovní.

V chodbě byly vestavěné skříně, což přidávalo praktický a elegantní prvek v interiéru. V podkroví byl ještě jeden obytný pokoj, který byl dalším zajímavým prostorem v této architektonické perle.

Budovu, symetricky komponovanou na obdélníkovém půdorysu s valbovou střechou, doplňuje přízemní zimní zahrada v severozápadním bočním průčelí. Elegantní a čistý charakter stavby získává dodatečnou hodnotu díky nepravidelnému pročlenění fasád prostřednictvím okenních a dveřních otvorů. Celková kompozice hmoty a prostoru, dochovaná šatna v prvním patře, původní dveře a okna s jejich kováním, vestavěné skříně, originální otopný systém s kovovými radiátory a další prvky svědčí o vysoké kvalitě provedení této architektonické struktury.

Vila sloužila rodině Lothara Grohmanna až do roku 1945, kdy byla tato rodina nucena opustit Vrbno v důsledku poválečných změn. Po druhé světové válce zde byla zbudována školka (jesle) ale také sloužila jako Závodní klub LNH.

V roce 2000 byla vila, jejíž architektem byl Josef Hoffmann, oficiálně prohlášena za kulturní památku. Bohužel, v současné době zůstává vila, stejně jako okolní zahrady, zanedbaná a zpustlá. Oplocení a chodníky, které kdysi sloužily k dokonalému zakomponování stavby do svého prostředí, nyní bohužel vykazují známky nedostatečné údržby.

Pro zachování tohoto architektonického skvostu by bylo klíčové najít vhodné využití, které by respektovalo původní funkční a dispoziční uspořádání vily. Vzhledem k jejímu výjimečnému architektonickému dědictví by mohlo být ideálním řešením využít objekt pro reprezentativní účely. Tím by se nejen obnovil její původní lesk, ale zároveň by se otevřela cesta k dalšímu kulturnímu a společenskému významu tohoto místa pro veřejnost.