JOHANN JOSEF GROHMANN
Johann Josef Grohmann
*25.8. 1792
Krásný Buk
† 27.3. 1873
Vrbno pod Pradědem
Amálie Rössler
*2.12. 1798
Krásná Lípa
† 14.11. 1845
Vrbno pod Pradědem
Jeho otec Dominik Grohmann (1766-1852) byl obchodník v Krásném Buku a jeho matka Terezie, rozená Heinrichová byla z Krásné Lípy.
Johann Josef Grohmann roku 1812 přesídlil do Vrbna pod Pradědem, kde se stal zaměstnancem obchodu s lněnými nitěmi, provozovaném firmou "Rössler und Weiss", jejímž společníkem byl jeho krajan Ferdinand Rössler. Když manželům Rösslerovým zemřel jediný syn a dědic podniku Marcus Aurelius (1815-1817), adoptovali neteř Amálii, dceru obchodníka s nitěmi a plátnem Josefa Rösslera a jeho manželky Elisabeth, rozené Palmeové z Krásné Lípy. S ní se Josef Johann Grohmann 15.9.1818 v Krásné Lípě oženil.
Matriční zápis o narození Johanna Josefa Grohmanna z 25.8. 1792 Krásný Buk
Novomanželé se po svatbě ubytovali do starého křídla tzv. zámečku, pozdně barokního stavení na okraji města, dříve obývaného Rösslerovými. Tam se jim narodila také většina ze třinácti dětí. Prvorozený syn Quido se stal již v mládí velkou nadějí pro budoucí chod továrny. Prameny však bohužel nijak přesněji nevypovídají o jeho dětství stráveném ve Vrbně pod Pradědem. S jistotou můžeme konstatovat až to, že hned po ukončení studia nastoupil po boku otce v rodinném podniku.
Dospělosti se z Grohmannových dětí dožilo pět synů a pět dcer. Do čtyřicátých let vedla rodina vcelku skromný život, kterým se nijak zvlášť neodlišovala od ostatních skupin městské populace. Poté, co děti začaly dorůstat, se však situace pomalu měnila. Děvčata si začala hledat rovné partnery ve vyšších společenských kruzích.
Nejstarší dcera Maria Theresia si roku 1843 vzala syna biskupského justiciára v Javorníku, referenta civilního práva u opavského městského soudu Antona Wolffa, který se nakonec vypracoval až na předsedu zemského soudu v Opavě. Za pár let ji následovaly i ostatní sestry. Díky tomu nabyl Johann Josef Grohmann prestižní rodinné kontakty například s malostranskými Dittrichy, frývaldovským plátenickým podnikatelem Josefem Raymannem či šumperským obchodníkem a manufakturistou Johannem B. Wagnerem.
Tito vážení hosté se pak po léta setkávali s Josefem Grohmannem v krásném prostředí vrbenského zámečku. Svou vzrůstající prestiž dával prosperující fabrikant najevo i opětovným mecenášstvím.
Přestože musela firma ve čtyřicátých letech čelit začínající krizi lnářského průmyslu, na investicích podnikatele jakoby se to neprojevilo. Vedle výstavby silnice a zcela nové mechanické přádelny lnu zvládl v listopadu 1844 spolu s Karlem Weissem přispět ještě 1 600 zlatých na stavbu dvou bočních oltářů v místním kostele Sv. Michaela.
Velkého zadostiučinění se následně Josefu Grohmannovi dostalo prostřednictvím císařského vyznamenání. Roku 1847 se stal držitelem zlatého Záslužného kříže s korunkou na projev uznání za činnost směřující k povznesení rakouského průmyslu.
Čtyřicátá léta však byla pro rodinu Grohmannů mimo veškeré radostné chvíle spojena i s velkým zármutkem. V listopadu 1842 umírá na spálu mladá dcerka Wilhelmína a pár dnů nato i tříletý syn Rudolf. Za necelé tři roky je po těžké nemoci následuje také maminka Amálie, která byla do těchto chvil hlavní oporou rodiny. O vytváření rodinného prostředí se posléze starala všemi velmi oblíbená a ctěná hospodyně Fany Schildová. V takto tíživých chvílích byl Johann Josef Grohmann nucen řešit jedny z nejdůležitějších otázek ohledně dalšího chodu továrny. Jedinou útěchou mu alespoň zůstávala spolupráce se synem Quidem, jenž měl nakonec lví podíl na hladkém zprovoznění zcela nové mechanické továrny. Poté co se poměry začaly pomalu uklidňovat, podnik nastoupil éru svého nejbouřlivějšího rozvoje.
Roku 1867 předal řízení podniku svému prvorozenému synovi Quidovi. Johann Josef Grohmann zemřel 27.března 1873. Byl pohřben do rodinné hrobky ve Vrbně.
Matriční zápis o úmrtí Johanna Josefa Grohmanna 27.3. 1873 Vrbno pod Pradědem