VILA eduarda GROHMANNA

Honosných vil původní továrnické rodiny Grohmann ve Vrbně pod Pradědem se nachází hned několik. Vila Eduarda Grohmanna a později i jeho vnuka, byla postavena ke konci 19. století. 

Na pozemku se nacházela velká zahrada, stáje pro koně, šopy a chlévy pro další zvířectvo. Samostatně byla také stodola na mlat a prostor na úschovu kočárů a saní.

Eduard zde bydlel po celou dobu vedení továrny a naplno hospodařit zde začal až od roku 1911, kdy předal firmu svému synu Hugo Grohmannovi. Konečně měl čas věnovat se své vášni, tak jak na to neměl během svého podnikání prostor. Podmínky zde měl přímo skvělé. 

Samotný dům měl v přízemí pět pokojů, dřevěnou verandu a kuchyni, ze které byl vstup do pokoje pro služebnictvo. 

Po jeho úmrtí v roce 1915 byla vila využívána také jeho vnukem Edgarem. Po sňatku s Hedvigou se sem stěhuje a s rozrůstající rodinou začínají plánovat přestavbu na moderní vilový dům, reflektující požadavky jeho rodiny. 

Proto roku 1939 vznikl plán od architekta Karla Fischera na přestavbu vily ve stylu Neue Sachlichkeit (Nové věcnosti), zabarvená do romantizující tendence. Samotná rekonstrukce byla svěřena staviteli Josefu Nitschovi ml. z Vrbna. Vila byla upravena do podoby reprezentativního sídla. V té době se stala místem, kde rodina Edgara Grohmanna trávila čas a pečovala o rozsáhlý pozemek kolem vily.

Stavitel Josef Nitsch a architekt Karl Fischer. Podpisy a razítka na plánu přestavby vily z roku 1939.

Architekt Karl fischer

(1901-1948)

Po absolvování německé reálky pokračoval ve studiích na německé Vysoké škole technické v Brně (1919-1921) a technice v Mnichově (1921-1924). V roce 1926 si v rodné Olomouci založil vlastní ateliér, ve kterém pracoval až do roku 1942. Fischerovu tvorbu charakterizuje architektura blízká německému směru Nové věcnosti (Neue Sachlichkeit), zabarvená ovšem romantizujícími tendencemi. V tomto duchu architekt uskutečnil většinu svých prací, především obytných staveb. Je znám přestavbou hlavního průčelí, předního traktu a hlediště Moravského divadla Olomouc z let 1940-1941 a návrhu drobné vily pro Wilhelma Giebela v Olomouci, dokončenou roku 1928. Typickým rysem pro architekta bylo vedle tradičně členěných oken, dřevěných okenic také zaoblených nároží domu, navozující atmosféru venkovských rezidencí.

PŘÍZEMÍ VILY

Při vstupu do vily se nacházela po pravé straně malá šatna. Chodba se zeleným běhounem vedla dále kolem schodiště, na němž byl stejný koberec až do patra. Na stěnách visely obrazy a svícny a kromě věšáků, zde byla také skříň na šaty, trojdílná skříň a nízká komoda.

Plán vily. Žluté stěny značí odstranění, červené naopak přístavbu.

HLAVNÍ MÍSTNOST

Z chodby se vstupovalo do hlavní místnosti, nazývané též hala. Tato místnost byla rozdělena do několika zón, avšak prostor nebyl členěn zdmi, ale pouze nábytkem. Srdcem místnosti byl krb před nímž byl perský koberec a křesla. V pravém rohu stál nízký hrací stolek s kamenným výkladem, křesílka a bílý koberec s modrým ornamentem. Dále zde byl telefonní stolek s telefonem, kolovrátek a skříň ve tvaru kufru. Velká knihovna se nacházela v levé části, kde stála i velká kovaná lampa a pohovka s parohy nad ní. Dále zde byla skříň pro uchovávání loveckých zbraní a šuplíková komoda s potřebami pro výrobu patron. 

OBÝVACÍ POKOJ

V přízemí se rovněž nacházel obývací pokoj. Kolem kulatého stolku stály dvě krátké pohovky a křeslo. Nechyběl ani velký koberec o rozměrech 5x3,5 metru. Okolo jídelního stolu bylo umístěno šest židlí a na stěnách visely obrazy s vyobrazením krajiny, dětí, ale i rakousko-uherského generála. V rohu místnosti byly skříně a knihovny s hnědým dekorem.

PRACOVNA

Edgar Grohmann si v přízemí domu zařídil také pracovnu, vybavenou dřevěným psacím stolem se zásuvkami. Vedle něj stály stolky pro rádio a telefon u pohodlného křesla. Kolem kuřáckého stolku byla umístěna čtyři klubová křesla a nízká knihovna. Na stěnách visely obrazy s krajinou a parohy.

JÍDELNA A KUCHYNĚ

V jídelně dominovala skříň, vitríny s nádobím a velký oválný stůl se 12 židlemi. Nad ním osvětlovaly místnost dva lustry a samozřejmostí byl i koberec. Z této jídleny byl také vstup na verandu, kde se nacházel stůl a lavice, proutěné židle, příborník a knihovna. Nad stolem visel křišťálový lustr.

Z kuchyně vedla chodbička, kde stála elektrická lednice a dvě skříně. Byly zde i dveře do spíže. 

Kuchyně byla vybavena jednoduše: dvěma velkými stoly na přípravu jídla, kredencí s kuchyňským náčiním, dvěma židlemi a stolkem. Z kuchyně byl vstup do pokoje pro služku, který byl střídmě vybaven stolkem, kovovou postelí, nočním stolkem a skříní.

PRVNÍ PATRO - LOŽNICE A KOUPELNY

Na stěnách schodiště do patra viselo až 35 různých parohů a parůžků, včetně vycpaného tetřeva a obrazů s mysliveckou tématikou. Zde se nacházelo celkem sedm pokojů a dvě koupelny.

První pokoj byl zařízen postelí s nočním stolkem, otomanem a křeslem. Kromě toho zde byl šicí stolek, zrcadlo se skříňkou a malý modrý koberec.

Další pokoj, který sloužil pro tchýni Edgara, byl vybaven postelí, stolkem, psacím stolem a dvěma velkými skříněmi. U kulatého stolku pod oknem stála lampa a křesílka. Dále se v místnosti nacházela pohovka a nástěnné zrcadlo s velkou skleněnou skříňkou.

LOŽNICE

Vedle obývacího pokoje byla tzv. dámská ložnice. Ta měla dvě velké trojdílné skříně, postel a noční stolek s domácím telefonem. Béžový koberec před toaletním stolkem se zrcadlem a naproti němu kožešinová předložka a křeslo. 

Pánská ložnice obsahovala skříně, postel a prádelník. Velký hnědý koberec, stoleček s křeslem a stojan na lovecké zbraně. Dále zde bylo promítací plátno na domácí kino.

Manželská ložnice byla vybavena postelí 180x180 cm, skříňkou s mramorovou deskou, prádelníkem a kulatým zrcadlem.

ŽLUTÝ POKOJ

Tzv. "žlutý pokoj", který nebyl využíván jako ložnice, ale spíše pro hosty či jako případný pokoj pro návštěvy byl vybaven postelí, stolem a židlí, skříní a šicím strojem. 

OBÝVACÍ POKOJ V PATŘE 

V patře byl i další obývací pokoj. Byl to spíše odpočinkový soukromý pokoj. Nacházela se zde křesla se žlutým potahem, gauč s polštáři a vedle stolek s gramofonem. Dále zde byl likérový stolek a popelník na nožce. Vedle stolek s rádiem. Velký kulatý stůl se skleněnou deskou a kredenc s nádobím.

KOUPELNY I.PATRO

První koupelna byla zelená. Nacházela se zde vana, umyvadlo a skříňka. Druhá koupelna - modrá, byla o poznání větší.  Bylo zde umyvadlo i vana, lékařská váha, věšáky, židle a také menší místnost pro uchování čistících prostředků a pomůcek pro úklid.

PŮDA A POKOJ PRO SLUŽEBNOU

Poslední patro domu nebo-li půda, kde byl i menší pokojíček pro služku. Vybaven byl jen postelí, skříní, stolkem s křesílkem a domácím telefonem.

Vila byla po roce 1945 znárodněna. Edgar s rodinou odsunuti a v průběhu socialismu zde byly vybudovány jesle pro děti pracovníků podniku Moravolen. Po revoluci zde byly byty k pronájmu.  Vila právě prochází (rok 2024) stavebními úpravami. Vzniknout by zde měly apartmány. Budeme majiteli držet palce, aby se zde podařilo zachovat původní ráz budovy

Pohled na vilu včetně původních hospodářských stavení 1965

Stejný pohled - rok 2018