Embedded Files
Rudolf Ulrich
Rudolf Ulrich spatřil světlo světa 9. února 1875 v nádherné obci Krasov nedaleko Vrbna pod Pradědem. O pár let později, v roce 1898, zakotvil ve Vrbně a zahájil svou podnikatelskou cestu založením malého zahradnictví.
V té době si ještě pronajímal pozemky od Josefa Müllera, jenž měl dceru jménem Stefanie. Nikdo tehdy netušil, že se za pouhé dva roky, v roce 1900, Rudolf a Stefanie stanou manželi a tím posílí i pouta svého podnikání v zahradnictví. Pozemky totiž tak přešli do rodinného vlastnictví.
Záznam v matrice narozených ze dne 9.února 1875, obec Krasov
Zahradnictví Ulrich ve Vrbně se stalo významnou moderní firmou na dnešní ulici Sadová, nedaleko náměstí. Rudolf rychle rozpoznal potenciál zásilkového obchodu, díky čemuž se jeho vliv rozšířil daleko za hranice Vrbna. Dodával rostliny a květiny do Čech, Moravy a Horního Slezska. Vytvořil vlastní katalog rostlin, který zákazníci využívali k objednávkám. Svůj podnik také aktivně prezentoval. V místních i regionálních novinách nechal otiskovat reklamy lákající na své výrobky za příznivé ceny. Tímto způsobem se snažil oslovit co nejširší okruh zájemců o rostliny a služby svého zahradnictví.
Jeho obrovské skleníky byly s pečlivostí umístěny hluboko do země, což poskytovalo optimální ochranu proti chladu a zimním mrazům, typickým pro region Jeseníků. Takto zajištěné skleníky umožňovaly pěstování a péči o rostliny s větší kontrolou nad teplotou a prostředím, což bylo klíčové pro jejich úspěšný růst a prosperitu.
Interiér skleníků v roce 1943
Skleníky a komín vyhřívacího systému
Dům rodiny Ulrichů
Růst firmy byl však narušen první světovou válkou a následnou světovou hospodářskou krizí, které Rudolfovi ztížily podnikání. Navzdory obtížím přešlo zahradnictví Ulrich do rukou Rudolfa ml., nejstaršího syna, který převzal vedení a usiloval o další rozvoj podniku.
Rudolf Ulrich I. s vnukem Rudolfem Ulrichem III.
Rudolf Ulrich II. ve skleníku
Druhá světová válka přinesla nové výzvy, kdy vláda nařídila povinnost pěstovat alespoň 45 % zeleniny kvůli válečným podmínkám. Obliba v pěstování květin tak musela jít stranou. Po skončení války v roce 1945 však následovalo znárodnění, které postihlo zahradnictví Ulrich i její majitele. V roce 1946 byla rodina Ulrich vyhnána a majetek byl znárodněn.
Zahradnictví Ulrich a v pozadí kostel sv.Michaela.
Prodej květin byl hlavním smyslem zahradnictví.
Po znárodnění v roce 1946 a vyhnání rodiny Ulrich a jejich zaměstnanců zahradnictví po téměř padesáti letech skončilo. Po demolici budov byly na původním rozlehlém pozemku postaveny nové obytné domy. Z původního rozsáhlého areálu zahradnictví Ulrich se dnes nedochovalo nic, ale historické snímky naznačují obrovský rozsah zahradnického podniku a jeho skleníků.
Dnes v Německu existuje Zahradnictví Ulrich, kterou vede čtvrtá generace rodiny a jejich odkaz tak stále pokračuje.
Google Sites
Report abuse