JOSEF LOWAG

Josef Lowag byl regionální spisovatel působící v oblasti Jeseníků. Psal německy v sudetském slezském nářečí a stal se významnou postavou v literárním světě. Kromě toho byl též vášnivým přírodovědcem, geografem a odborníkem na hutnictví a hornictví.

Josef Lowag spatřil světlo světa v roce 1849 v obci Mnichov, která od roku 1960 patří k Vrbnu pod Pradědem. Jeho otec, Josef Lowag starší, byl zbrojířem a drátařem. Spolu se svou manželkou Rosalií prodali dům a usadili se v nedaleké osadě Wolfseifen, bývalé kolonii obce Železná (německy Buchbergsthal), která je rovněž od roku 1960 součástí Vrbna pod Pradědem.

Josef Lowag mladší navštěvoval základní školu v Železné a ve třinácti letech se začal učit v místní železárně. Jeho přirozená inteligence mu vynesla postavení uznávaného odborníka v oblasti hornictví a hutnictví. Během svého života publikoval mnoho článků týkajících se nerostů a obecně geologie v odborných časopisech.

Jeho manželství s Albertinou Hatscherovou, kterou si vzal v roce 1876, však provázely tragické události. Jejich dcera zemřela v dětství, starší syn, talentovaný malíř a sochař, podlehl střevní infekci ve věku sedmadvaceti let. Josef Lowag sám onemocněl tyfem, zatímco se uzdravil, jeho devatenáctiletá dcera Selma, která se o něj během nemoci starala, se sama nakazila a bohužel zemřela. Tato série tragédií zanechala v Lowagovi nevymazatelnou stopu a jeho duše se nikdy zcela nevzpamatovala z těchto bolestných ztrát.

Železárny v Buchbergsthalu (dnes Železná) na počátku 20.století, místo odborného vzdělávání a následně i pracoviště Josefa Lowaga.

Matriční zápis o narození Josefa Lowaga ze dne 20.září 1849

Zápis o úmrtí ze dne 14.března roku 1911

Nejrozsáhlejší část spisovatelského odkazu Josefa Lowaga představují pověsti, báje a příběhy, které shromáždil v různých částech Vrbenska, Bruntálska a Zlatohorska a které následně bohatě doplňoval svou vlastní fantazií. V jeho poutavých knihách ožívá tajuplná atmosféra Jeseníků a Zlatohorské vrchoviny. Lowag v nich detailně popisuje krajinu, která je doslova přeplněna nejrůznějšími skřítky, koboldy, gnomami a říčními vílami. Nad těmito bytostmi bdí mocný, avšak spravedlivý duch hor Praděd, který se stal i jménem nejvyšší hory Moravy a Slezska.

Příběhy Josefa Lowaga nám přinášejí svět nadpřirozených bytostí spojený s obyčejnými lidmi, převážně místními horníky a uhlíři. Dále nám ukazuje osudy loupeživých rytířů, kteří provádějí své nelegální výpravy z mnoha hradních pevností, z nichž dnes většinou zbyly jen trosky, jako například Koberštejn, Wildenstein, Edelštejn a mnoho dalších. Každý z těchto kriminálních živlů však v Lowagových vyprávěních zažívá spravedlivou odplatu, buď mocí světskou nebo pod vlivem nadpřirozených sil, jakými jsou Praděd, gnómové či legendární Gill, prokletý pastýř z rašelinišť v Rejvízu.

Literární dílo Josefa Lowaga se však neomezuje pouze na pověsti tohoto druhu. Mimo jiné se věnoval také tvorbě básní a mezi jeho oblíbené spisy patří humorné příběhy o fořtu Benedixovi (Geschichtla vom Förster Benedix, 1910). Tyto vtipné příběhy jsou psány ve specifickém sudetském nářečí a formou humorného vyprávění zachycují život myslivců v Jeseníkách.

Ilustrovaný průvodce po Sudetech, jejich lázních, sanatoriích a letních střediscích se zvláštním zřetelem na lázně Karlsbrunn, Josef Lowag

Dílo Josefa Lowaga bylo během 20. století oceněno řadou literárních historiků jako klíčový pramen k poznání lidové slovesnosti a kultury původního sudetského obyvatelstva Jeseníků. Jeho pověsti a báje, pečlivě sesbírané a literárně zpracované, se staly cenným zdrojem inspirace pro mnoho autorů. Tato literatura byla obzvláště užitečná po II. světové válce, kdy došlo k vyhnání německého obyvatelstva a autoři hledali způsoby, jak zachovat a interpretovat tuto bohatou tradici pověstí.