pila - JOSEF NITSCH

V roce 1869 Josef Nitsch postavil parní pilu s tesařskou a stolařskou halou včetně hoblovny, což se stalo důležitým krokem v rozvoji místní průmyslové infrastruktury.

16.října roku 1910 se uskutečnil významný okamžik pro Vrbno, když Josef Nitsch postavil elektrárnu v kotelně své firmy. Tato elektrárna byla oficiálně registrována pod názvem Elektrizitätswerke Würbenthal.

Tímto krokem přivedl poprvé elektrické světlo do Vrbna, otevíraje tak nové možnosti a pohodlí pro obyvatele města. Veřejné osvětlení bylo nainstalováno na hlavních ulicích, před veřejnými budovami a na náměstí. Elektrická síť byla napájena z Nitschovy elektrárny, která stála vedle jeho pily. Před touto inovací, byly ulice osvětlovány velkými petrolejovými lampami, umístěnými na robustních litinových sloupech. Celkem se ve městě nacházelo 40 těchto lamp.

Areál pily, hoblovny a stolařské haly Josefa Nitsche.

KDO BYL JOSEF NITSCH?

Josef Nitsch, narozený 15. října 1857 ve Vrbně pod Pradědem, kde i vyrůstal v rodině místního tesaře Františka Nitsche. Jeho dětství bylo ovlivněno řemeslným prostředím, které se později stalo i jeho profesní cestou. V roce 1885 se Josef oženil s Annou Neumannovou z Mnichova. Annin otec vlastnil vlastní firmu a věno, které Josef obdržel od tchána, který byl podnikatelem, mu poskytlo finanční zázemí pro vybudování vlastního podniku. Josef Nitsch postavil od základů svou pilu a dřevařskou manufakturu ve Vrbně. V období od roku 1912 do 1920 zastával funkci starosty Vrbna. Po svém odstoupení z této pozice byl uznán jako čestný občan města. Josef Nitsch se stal nejen významným podnikatelem ve Vrbně pod Pradědem, ale také uznávaným stavitelem. Kromě budování svého vlastního podniku, vyprojektoval řadu domů jak ve Vrbně, tak i v okolním regionu. Jeho architektonické návrhy odrážely nejen technickou preciznost, ale i cit pro estetiku a funkčnost, čímž přispěl k podobě místní krajiny.

Matriční zápis o svatbě ze dne 12.října 1885 s Annou Neumann.

Matriční zápis o narození Josefa Nitsche ze dne 15.října 1857.

Jako o velké průmyslové havárii ve Vrbně informovaly noviny Troppauer Zeitung dne 7. února 1913. V článku bylo zmíněno: "Dne 1. února 1932 utrpěl vážné zranění 21letý dělník Johann Kühnel z Buchbergsthalu při práci v pile Josefa Nitsche ve Würbenthalu. Pila mu uřízla polovinu ruky včetně palce a prostředníčku, které zůstaly ležet na stole. Okamžitě byl převezen do nemocnice."

Josef Nitsch se vedle své úspěšné kariéry v dřevařské oblasti  projevil také jako stavitel. V roce 1921 připravil plány na přestavbu hájenky pro Vratislavské biskupství v obci Železná, osada Wolfseifen. V roce 1923 postavil kapli v Ludvíkově jako trvalou vzpomínku na oběti první světové války. Architektonický návrh pochází od akademického malíře Ericha Hürdena a místní řemeslník Emil Gaidosch se podílel na pokládání měděné střechy. Další zajímavostí je dřevěná kaplička, která vznikla v roce 1930 v osadě Vidly. Tuto kapličku postavil Josef Nitsch podle návrhu Alfonze Petera. 

V Jeseníkách byl zřízen ve Vidlích v červnu roku 1940 první tábor pro zajatce. Byl vybudován v době, kdy Hitlerovské Německo zahájilo 2. světovou válku. Během tohoto období získala firma J. Nitsche - parní pila ve Vrbně zakázku na výstavbu několika obytných budov, kůlny pro nářadí, samotky, márnice a samospádného vodovodu v lese na Rejvízu. Celý areál byl oplocen a na bráně byl umístěn nápis: "ARBEIT MACHT FREI".

Další z jeho architektonických plánů zahrnovaly následující projekty: nová školní kuchyně v dívčí škole ve Vrbně, výstavba bytu pro hajného v bývalé správní budově velmistrovské lesní správy v Podlesí, celková úprava sklářské huti ve Vrbně, obytný dům pro polesného v Heřmanovicích, obytné domy pro arcibiskupské dělníky v Jeseníku, hájenka ve Zlatých horách, obytné domy pro zaměstnance přádelny lnu, pošta a učitelský byt v Ludvíkově. Navrhl dokonce i projekt stavby kostela sv. Josefa a budovy fary v České Vsi, ovšem bohužel tento návrh nebyl nikdy realizován.

Plány Josefa Nitsche - pošta Ludvíkov

Pošta Ludvíkov - realizovaná stavba

Kaplička ve Vidlích

Hájenka  - Železná v osadě Wolfseifen

Kaplička v Ludvíkově

Pila a všechny potřebné stroje byly poháněny Francisovou turbínou, avšak nebyla to jediná turbína tohoto typu ve Vrbně. Prakticky všechny provozy ve městě, od továrny na kovové zboží přes niťárnu až po sklárny, využívaly tuto efektivní turbínu pro svůj pohon.

Josef měl pět dětí, a jeho nejstarší syn, také jménem Josef, pokračoval v otcových stopách. Když 24. srpna 1936 zemřel Josef starší, převzal jeho syn provoz pily a elektrárny, která zásobovala střídavým proudem část města.

Od roku 1945, kdy firma byla v národní správě, byl jejím ředitelem J. Kocián. Později ho nahradil R. Dittrich. Až do roku 1947 pila poskytovala elektřinu pro místní obyvatele, posléze byla ve Vrbně provedena elektrifikace. Po roce 1948 byla elektrárna převedena pod energetické závody, orná půda připadla státním statkům a pilařský provoz spadl pod generální správu n.p. Moravsko-slezské pily se sídlem v Šumperku. Nakonec byla pila včetně elektrárny v roce 1952 zrušena. Na místě kde stála, se začal budovat areál Dřevopodniku.

Letecký snímek z roku 1937 na areál pily Josefa Nitsche